TrDLo a TrDLo na Blog.cz

by Mia I přes svou sílu chybí vlkovi ostré drápy a čelisti (jako mají například kočkovité šelmy), kterými by dokázal kořisti zlomit vaz. Přesto je však schopen zabít i mnohem větší zvíře než je on sám. Vděčí za to životu ve smečce a geniální strategii lovu, kterou si vlci vypracovali k absolutní dokonalosti. Vybraný vlk nebo skupinka vlků sleduje stádo a poutá na sebe jeho pozornost, zbytek smečky zatím stádo obklíčí.
Jakmile je stádo obklíčeno vyvolají v něm paniku, aby ho donutili k běhu. Silnější zvířata ztratí odvahu a opustí ta slabá. Právě na tento okamžik vlci čekají. Selektivně vyberou nejslabší nebo zraněný kus, který je snadnou kořistí. Oddělí jej od stáda a začnou ho nekompromisně štvát.



Často se při běhu střídají. Vždy několik vlků zůstává v záloze a šetří své síly. Donutí kořist vydat maximum energie. Pak nastoupí odpočinutější skupinka. Jeden vlk kořist chytí za ocas nebo za zadní nohy, další se zakousne do čumáku, strhnou ji na zem a zadáví ji. Díky této taktice smečka zvládne ulovit i 500 kilogramového losa (přibližně 10-ti násobek váhy průměrného vlka).
První žere Alfa samec, zbytek smečky mezitím kolem přešlapuje a čeká co na něj zbyde. Jsou-li nějaké zbytky, vlci je nechají ležet na místě nebo je zahrabou. Na posezení dokáží sežrat až 10 kilogramů masa (je-li kořist menší i včetně kůže a srsti). Musí kořist maximálně zužitkovat, protože i přes velmi účinnou taktiku bývá až 90 procent loveckých pokusů neúspěšných. Vlci jsou velmi vytrvalá zvířata. Při hledání potravy dokáží v případě nutnosti uběhnout i neuvěřitelných 150 až 200 km.


komentáře 0 14.09.2007 21:46 - *Vlci* - trvalý odkaz

by Mia

Alfa pár obvykle zůstává pohromadě po celý život. Samice je březí ke konci každé zimy. Pouze alfa pár má ve smečce privilegium páření a plození potomstva. Svou přízeň si projevují vzájemným zálibným rýpáním čumákem. Tyto námluvy mohou pokračovat po několik týdnů. Podřízený Beta vlk v tomto období často soutěží o přízeň Alfa samice, aby se dostal na vyšší pozici v hierarchii smečky. Toto chování bývá příčinou zvýšeného napětí uvnitř smečky. I přes tyto konflikty však k přímému útoku dochází výjimečně a souboje jsou spíš symbolické. Důvod je velmi prostý. Zraněný nebo dokonce zabitý vlk snižuje bojeschopnost celé smečky. Pokud však Alfa samec přijde o svoji pozici, zpravidla opustí smečku. Pářící se dvojice často odbíhá od smečky a hledá soukromí.

Po námluvách a páření, začíná Alfa samice hledat místo pro doupě. Není vyjímkou, že úmyslně použije doupě z předešlého roku. Alfa samice nejčastěji vybírá doupě na vyšším místě, blízko zdroje vody. Doupě je obvykle hotové tři týdny před vrhem štěňat. Mláďata se rodí třiašedesát dní po oplodnění samice.

Štěňata se rodí na jaře. Samice obyčejně vrhne 3-10 štěňat, která se rodí hluchá a slepá. Váží kolem 45-ti gramů. Až po cca 3 týdnech získávají schopnost regulovat svou tělesnou teplotu. Samice je zahřívá svým tělem a jen zřídka opouští doupě. Členové smečky se o matku v tomto období starají, přinášejí jí potravu. Jakmile jsou štěňatům 3-4 týdny začínají slyšet i vidět a občas si troufnou opustit doupě. V tomto raném věku je to od štěňat skoro hrdinský kousek. Není proto divu, že tyto nesmělé pokusy bývají radostně a s uznáním oceňovány zbytkem smečky.

Za bezpečnost mláďat zodpovídá celá smečka. V tomto období se dočasně dostává do čela smečky Alfa samice. Takto získanou pozici si udrží až do doby, kdy jsou mláďata dostatečně silná a zkušená, aby se mohla v průběhu lovu se smečkou přemisťovat. Potom Alfa samec znovu získává zpět svoje dominantní postavení. V průběhu lovu mláďata hlídá člen smečky, zpravidla 1-2 roky starý, nebo Alfa samice. Při návratu z lovu, štěňata olizují dospělým vlkům čenichy a ostře je pošťuchují tlamou. Povzbuzují je tím k vyvrhnutí části potravy, kterou se živí. (pozn. Toto chování je velmi časté i u domestikovaných vlků - psů. Lidé si toto chování často vykládají jako výraz náklonosti. Možná právě podobné omyly způsobené neznalostí vlčího chování, které si psy uchovali po svých předcích vysvětlují, proč si člověk v průběhu času vytvořil tak těsné pouto ke zvířeti, které od pradávna nenáviděl a kterého se bál). Starší vlci často mezi mláďaty uměle vyvolávají souboj o kořist. Postupně získávají potřebné zkušenosti a až po dosažení 1 roku se i oni začínají aktivně účastnit lovu.

komentáře 0 13.09.2007 21:45 - *Vlci* - trvalý odkaz

by Mia Šedí vlci jsou neobyčejně družná a vysoce inteligentní zvířata. Zpravidla žijí ve smečkách o 5-10 členech. Mají přesně stanovenou hierarchii a spolupracují jako běžný rodinný útvar.

Vůdcem každé smečky je Alfa samec (výjimečně samice). Alfa a jeho družka tvoří alfa pár. Alfa je ve všech ohledech absolutním vládcem smečky. Dělá důležitá rozhodnutí týkající se prosperity skupiny.

V podřízeném postavení alfa páru je Beta vlk, pak následuje zbytek smečky. Na samém konci hierarchie je Omega vlk. Tento vlk (může být jakéhokoli pohlaví) je obětní beránek. Může nést hlavní nápor při napadení smečky, vyžadují li si to vyšší zájmy smečky může být i obětován. Při krmení obvykle přichází na řadu jako poslední. V dobách, kdy má smečka nedostatek potravy, zůstává úplně o hladu.

komentáře 0 11.09.2007 15:44 - *Vlci* - trvalý odkaz

by Mia Třída: savci

Řád: Carnivora

Rodina: Candidae (psovité šelmy)

Rod: Canis

Canis Lupus (vlk šedý) - Kanada, Aljaška, Skandinávie, Východní části Evropy, Rusko, Střední Východ, Střední Asie a Sibiř.

Canis Rufus (vlk červený) - jihovýchod Spojených států, dnes ve volné přírodě stojí na prahu vyhubení

Canis Lupus Arctos (polární vlk) - Severní arktické oblasti.

Canis Lupus Lycaon (lesní vlk) - Severní Amerika

Canis Lupus Campestris (stepní vlk) - Asijské pouště

Canis Lupus Lupus (vlk obecný) - Východní část Evropy a Skandinávie.

Šedý vlk - Canis lupus

Délka: 100 - 150 cm

Výška: 65 až 80 cm v kohoutku

Váha: 12 až 80 kg rozdíl mezi samci a samicemi může být až 25%

Barva: nejrozšířenější jsou prakticky veškeré stíny šedi. V průběhu května řada vlků mění barvu, i řada bílých vlků (albínů) začíná tmavnout - od černé barvy, odstíny smetany, opál, písková a zrzavá

Velikost smečky: v průměru od 7 do 20 vlků. Velikost smečky je přímo-úměrná dostupnosti kořisti v příslušném teritoriu.

Páření: kolem ledna nebo února (závisí na zeměpisné šířce, ve které smečka žije)

Březost samic: cca 63 dnů

Velikost vrhu: od 3 do 10 štěňat

Kořist/potrava: vysoká zvěř (jelen, srna, los, karibu …), bizon, bobr, králík, myši a drobní hlodavci. Lze však říci, že v případě potřeby sežerou vše, co před nimi neuteče, neuletí nebo neuplave.

Rychlost běhu: po neurčitou dobu (chcete-li při běhu na delší vzdálenost) 5 km/hod, krátkodobě (pří štvaní zvěře) až 45 km/hod. Některé americké (indiánské) zdroje uvádějí rychlost až 35 mil/hod. což by odpovídalo rychlosti přes 56 km/hod.

komentáře 0 09.09.2007 17:43 - *Vlci* - trvalý odkaz

by Mia Díky své vynalézavosti, inteligenci a schopnosti přizpůsobení se, patřili vlci mezi nejrozšířenější savce na zemi. Šedí vlci se dříve vyskytovali po celé severní polokouli - od vyprahlých polopouští, lesů v nížinách až po arktickou tundru. Narazili však na predátora žijícího obdobným stylem života a živícího se stejnou potravou, na člověka. Tento zápas nemohli vyhrát. Lidské zásahy do přírody, způsobené rozvojem zemědělství, začaly vlky vytlačovat do odlehlých oblastí. V celé Evropě existuje již jen jeden skutečně původní divoký prales, a to Bělovežský prales na polsko-běloruských hranicích. Také s rozvojem lovu přicházeli vlci o svoji přirozenou kořist. Aby přežili, uchýlili se k napadání stád chovaných lidmi.

Dalším důvodem nevraživosti lidí k vlkům je i následující fakt. Hladoví vlci nepohrdnou mršinou a byli často viděni, jak ožírají u cest lidské mrtvoly (rozhodně nejsou v tomto ohledu vybíraví). To je okolnost, kterou lidé dokáží dost těžce ustát. Musím však zmínit bitvu Hastings v roce 1066, kde byli mrtví angličtí vojáci necháni na bojišti jako potrava pro vlky záměrně. Nechci tuto událost zlehčovat, ale pro vlky z toho mělo vyplynout ponaučení: "Pokud Vás lidé krmí svými mrtvolami je to v pořádku, ale pokud je budete žrát sami, máte problém"!

Téměř na celém světě je vlk symbolem krutosti a zla. Je přirozeným nepřítelem ústředního symbolu křesťanství, beránka. Lidé jsou již od útlého věku vychováváni ke strachu z vlka. Jako příklad můžeme uvést nám všem známou pohádku o Červené Karkulce.

Výrazu vlk se často používá i jako hanlivé nadávky. Obraz úskočného a krutého vlka vedl k tomu, že falešní proroci byli prohlašováni za "hladové vlky". Američtí prérijní indiáni připisují stepnímu vlkovi (kojotovi) lstivost. Obecný výraz: "vlk v rouše beráčím", je dodnes ztělesněním klamu.

Vlci začali být nemilosrdně vybíjeni. V Anglii byli vyhubeni již v roce 1281. Poslední irský vlk byl zabit kolem roku 1709. V 16.století trpělo Skotsko vlčí pohromou. Posledního volně žijícího vlka, tam zabili v roce 1743. V polovině 17.století jeden vlk na jihu Francie údajně zabil přes 120 lidí. Král Ludvík XV. svolal k jeho ulovení 43 000 lidí a 2 800 psů. Po dvouměsíční štvanici byl vlk zabit.

V průběhu 2.světové války se ve východní Evropě vlci načas přemnožili, ale po jejím skončení byli opět nemilosrdně vybíjeni.

V současnosti je vlk chráněným druhem, vyskytujícím se na Evropském kontinentu ve Skandinávii, v Pyrenejích, Střední a Východní Evropě (u nás již i na Moravě a v Beskydách). Stále to však nemá lehké. Vlády jednotlivých zemí jsou ze strany chovatelů pod neustálým tlakem. Jako příklad si dovolím použít problém švédsko-finské hranice, kde se na začátku roku 2001, málem konal hon na vlčí smečku, která byla označena za přemnoženou. Zvážíme-li, že na výše zmíněné hranici žije odhadem kolem 100 vlků, je to dost absurdní. Tentokrát naštěstí zvítězil zdravý rozum.

komentáře 3 07.09.2007 21:41 - *Vlci* - trvalý odkaz

by Mia Pro člověka byl vlk vzhledem k podobnému stylu života a způsobu lovu v podstatě konkurentem. To je nespíš důvodem, proč se v mnoha kulturách stal symbolem zla.

Vlka jako nenasytného dravce užívali šamani primitivních loveckých společenství. Ve vlky se při svých rituálech proměňovali Laponští šamani, tunguzští šamani používají ochrané vlčí symboly. Často prý byli posedlí vlčím duchem. V mýtech ostatních obdobných kultur se často hovoří o kouzelnících, které k sobě povolávaly ženy ve vlčí masce. Na severovýchodě Ameriky je vlk mocným zvířecím duchem, který obdařuje šamana nadpřirozenými schopnostmi a pomáhá léčit jeho pacienty. Šamani ve vlčí masce mohou komunikovat s divokými duchy lovu. Američtí indiání uchovávají legendu o vlčím démonovi, který dokáže kousnutím změnit člověka ve vlka.

Na vlcích jezdily po obloze Valkýry, bojovnice ze severských mýtů, které přiváděly statečné vojáky zabité v boji, do sídla boha Odina. Bůh Loki měl obludného syna, nebeského vlka Fenrira, který sežral Odina u Ragnoraku v bitvě, která zničila svět. Nebeský vlk z keltských mýtů každý večer polyká slunce a tím způsobuje příchod noci.

V pověsti o založení Říma se praví, že zakladatelé města Romulus a Remus, nemanželští synové boha války Marta a svedené vestálky, byli vhozeni v koši do řeky Tibery. Byla to vlčice, která se jich ujala, odkojila je svým mlékem a tím je zachránila před smrtí. Proto se vlčice stala symbolem Říma, ale i neohroženosti a dravosti celé říše Římské. V průběhu slavností konaných na počest boha plodnosti (Lupercalia) se oslavovala i legendární vlčice.

V oblasti Transylvánie se vlci stali inspirací pro vznik různých legend o vlkodlacích.

Vlka nalezneme i ve znacích nejrůznějších elitních bojových jednotek. Za všechny si dovolím zmínit známou letku US NAVY s kódovým označením VF-1 "Wolf Pack" létající na letounech Grumman F-14 Tomcat a operující v rámci tichomořské flotily, z paluby letadlové lodi CVN 65 USS Enterprise (Alameda, Californie)